Krteček, astronaut (americký) a já

• 08.03.2012 18:00
• stalo_se

Už z nadpisu tušíte, o kom bude řeč. Ano, jedná se o roztomilou postavičku z kresleného seriálu, dále o astronauta Andrew J. Feustela, který při svojí cestě do vesmíru vzal onoho krtečka s sebou, a já jsem měl tu čest, setkat se s Andrew J. Feustelem osobně.

Příhoda s krtečkem je jistě roztomilá, ale výkon Anrew J.Feustela při jiné misi, a to při misi STS -125, byl doslova fantastický. Tato mise měla za úkol upravit Hubbleův teleskop tak, aby dodával ještě kvalitnější snímky z vesmíru. Bylo proto třeba vystoupit z rakety do vesmírného prostoru, a zde, v beztížném stavu, a při okolní teplotě - 60 °C, pracovat s ručním nářadím a provést náročnou úpravu.

Tento úkol provedl Andrew J. Feustel společně se 3 svými kolegy, a při třech výstupech do vesmíru zde strávil takřka 21 hodin. Jeho výkon sledoval celý svět a v dějinách astronautiky by neměl být zapomenut.

Měl jsem tu čest strávit s Andrew J. Feustelem příjemné dvě hodiny, když navštívil výstavu fotografií našeho fotoklubu, a kde jsem jemu a jeho manželce se dvěma syny předvedl rukopis svojí knihy o letadlech „Letecké legendy“.

Celou knihu si se zájmem prohlédli, obrázek po obrázku, a ke každému letadlu dovedl Andrew poutavě vyprávět, jako člověk, který jim rozumí. Čas příjemně utekl, a Andew J. Feustel projevil přání, uvedenou knihu mít.

Zde jsem ho musel zklamat, knihu jsem v té době měl jenom v jediném exempláři, a to v uvedeném rukopisu. Z představování tohoto rukopisu jsem měl ale zkušenost, že se kniha líbí, a měl jsem připravené CD, které jsem předal Feustelovým jako dárek. Oba byli mile překvapeni.

Andrew J. Feustel mně na oplátku věnoval a připnul odznak vesmírné mise STS -125, a vyfotografoval se se mnou před mými fotografiemi na oné výstavě. A nastal čas loučení. Po odchodu manželů Feustelových jsem odešel i já. Měl jsem nějaké fotografování na Starém Městě.

Asi za dvě hodiny jsem odejel na Vítězné náměstí, na stanici autobusu, co jede k nám. Do odjezdu zbývalo asi 10 minut, ve frontě už bylo asi dvacet lidí, když jsem si všimnul zajímavých kořenů stromu, který stojí hned vedle stanice. A už jsem je fotografoval. K tomu jsem si ale musel lehnout na zem, abych měl pěkný záběr. A jak tak ležím v trávě, slyším známý hlas : „ Hallo Charlie, what are you doing?“ Ohlédnu se, a oni Feustelovi. Oba byli na cestě za kulturou, a teď mě tam viděli ležet na zemi.

Vysvětlil jsem jim, že fotografuji, a jaký nádherný záběr tam vidím. Společně jsme se tomu zasmáli, a ještě chvilku jsme si povídali. Tuto naší rozmluvu sledovali dva pánové ve věku kolem patnácti let. Stáli u nás tak blízko, že jste mohli mít dojem, že k nám patří.

S Feustelovými jsem se rozloučil (dnes už po druhé), otočil jsem se ke dvěma zmíněným pánům a řekl jsem jim: „ Pánové, právě jste viděli amerického astronauta Andrew J. Feustela, co ve vesmíru opravil Hubbleův teleskop.“ Ale to už přijel autobus, a já jsem po nastoupení zjistil, že oba mladíci sedí na sedadlech hned za mnou.

Jen se autobus rozjel, tak slyším, jak jeden z nich říká tomu druhému: „ Na toho dědka před námi si musíme dát pozor, patří do blázince. Viděl tady astronauta.“ „ Hm“, pravil ten druhý, „ a americkýho“.

V blázinci jsem neskončil, dokonce už vyšla i ona zmiňovaná kniha, a první výtisky ode mě dostal Ludvík Vaculík – spisovatel (český) a Andrew J. Feustel – astronaut (americký).

Rukopis knihy zaujal hlavně rodiče, a Andrew dovedl ke každé fotografii říci něco zajímavého. A to jak ke strojům západním, tak i k letadlům, pocházejícím z východní strany. Jeho technické znalosti mě velice překvapily.

Kniha se Feustelovým líbila a projevili o ní zájem. V té době ale ještě nebyla v prodeji (viděli pouze rukopis). Jako dárek jsem jim předal kopii knihy na CD. Oba z toho měli neskrývanou radost.

Andrew J. Feustel mi na oplátku předal a připnul odznak vesmírné mise STS- 125. Z toho jsem zase měl neskrývanou radost já. A jsem na to nesmírně hrdý.

Na závěr našeho setkání jsme se nechali vyfotografovat před mými fotografiemi, vystavenými v této galerii. Jak vidíte, kromě letadel ještě rád fotografuji lidi všech národností a Prahu.

Související kategorie